Správné nasvícení scény je pro makrofotografii klíčové, je to nutný předpoklad 
k úspěchu, ostatně jako u každé fotografie.Platí že fotografovaný objekt by měl být dostatečně nasvícen a neměl by "mizet ve tmě". Zároveň by neměl být přepálen.Proto taky asi ne nadarmo si fotografové přejí jeden z nejdůležitějších faktorů při focení "dobré světlo".Je několik způsobů jak dosáhnout dobrého nasvícení a tak si v krátkosti zkusíme připomenout alespoň pár způsobů.
 

přirozené světlo
Nejběžnější způsob je využití stávajícího, přirozeného světla, teda pokud ho máme dost. 
V takovém případě nám jako pomůcky stačí různé odrazné desky, které vzhledem k tomu, že se bavíme o oblasti makrofotografie, mohou být poměrně malých rozměrů.

I když stávající sluneční světlo bude dostatečně intenzivní, budou odrazné desky ve většině případů nezbytné, neboť vzhledem k velmi malým pracovním vzdálenostem si často budeme snímaný objekt sami stínit objektivem fotoaparátu, nebo vlastním tělem, či bude objekt stíněn nějakou přírodní překážkou (větvička, list apod.) Některé desky při ostrém slunci jdou díky fólie využít také jako stínidla.

odrazné desky
Pomocí odrazných desek se můžeme zbavit nežádoucích stínu nebo si budeme moci alespoň stín vyjasnit, eventuelně směrovat světlo potřebným směrem 
a nasvítit potřebné místo. 
Dalším dobrým využitím odrazné desky jako stínidlo při ostrém světle nebo chránítka při chvění fotografovaných předmětů (rozhoupaných květů a listů rostlin…).Odrazné desky najdou i dobré využití ve spojení s bleskem pokud nevlastníme makroblesk. Nevýhodou je že pokud chceme fotografovat díky odrazové desky hmyz tak se jí bojí a má tendenci utéct nebo uletět. Z vlastní zkušenosti mi někdy 2 ruce nestačí a tak s sebou beru do přírody své děti ( 4-9-13 let) no ty už mám tak naučené že mi desku podrží tam a jak kde potřebuji najdou hmyz,zvířata,květiny…. i za mě a pokud jim zrovna neošetřuji odřené kolena nebo nevytahuji klíšťata tak už se dostanu i k focení.

blesk
Vstavěný blesk ve fotoaparátu je při focení makrofotografie téměř nepoužitelný, a to proto že fotoaparát nedokáže dostatečně ztlumit intenzitu záblesku natolik, aby blesk na vzdálenost několika centimetrů scénu nepřesvětlil 
a nedocházelo tím k přepalům . Dalším neduhem klasického blesku je, že bývá navíc většinou mimo osu objektivu (je stavěný tak aby byl účelný při focení v místnosti nebo v prostoru) a záblesk je u vysouvajících se objektivů zastíněn tělem objektivu nebo sluneční clonou při pokusu fotit makro. Tady dobře posloužil kousek bílého papíru který blesk přikryl 
a pustil jen minimum světla které nám někdy může stačit na pořízení makrosnímku bez přepalu.

Někdy je lepší pomůckou pro osvětlení v makrofotografii  běžně používaný blesk (externí) ne vestavěný. Ten ale nelze použít klasickým způsobem, umístěný v sáňkách fotoaparátu. To by totiž svým zábleskem směřoval zcela mimo objekt jako blesk u kompaktního fotoaparátu.

Blesk musíme používat mimo fotoaparát a pomocí kabelu (ty novější už mají třeba řízení TTL jako Canon ) zajistit příslušné automatické funkce a synchronizaci jeho odpálení. Potom máme možnost blesk přesně směrovat z určité strany nebo z vrchu a také vzdalováním a přibližováním měnit charakter a intenzitu světla nebo jak už sem se zmínil použít s odrazovou deskou kdy jí lze dobře využít pro vyjasnění stínů.

Máme li k dispozici dost příslušného vybaveni, tak můžeme takto propojit i více blesků a dosáhnout lepších výsledků. Někdy stačí domluvit se s kamarády spojit to s jejich vybavením a experimentovat než člověk nakoupí spoustu "harampádí", které potom nevyužije. Takhle oba získáte nové zkušenosti a ušetříte i spoustu peněz které 
v koníčku jako je fotografování opravdu letí oknem a dají se použit i na nákup jiných "foto hraček". :)

makroblesky ze stran	kruhový makroblesk

makroblesk
Další skvělou pomůckou pro osvětlení v makrofotografii je speciální kruhový blesk který se nasazuje přímo na přední část objektivu a to pomocí držáku našroubovaného do filtrového závitu. Podstatě jde vlastně o blesk s několika výbojkami (nejčastěji jsou 2 nebo 4) umístěnými do kruhu a pomocí celkového tvaru přední části blesku je světlo kruhově směrováno. Řídící jednotka makroblesku, která se nasune do sáněk blesku na těle fotoaparátu jako normální blesk je 
s kruhovou výbojkou spojena pomocí kabelu. Výbojky umístěné do kruhu se obvykle dají na jedné či druhé straně úplně vypnout a nebo se dá omezit výkon na jedné polovině blesku díky čeho je dosaženo variability při osvětlení objektu. Je to jedna z kombinací která lze taky dobře využít s denním světlem ale i tady při focení hmyzu s lesklými krovkami je dost těžko nafotit fotku tak aby nebyly vidět odlesky.Každopádně pokud chceme fotit třeba včelu v letu tak blesk nám perfektně zkrátí čas pokud nemáme dost světlý objektiv a dost světla. Jak na takové snímky prozradím třeba zas někdy příště teda pokud budete chtít.

makrostůl
Tak toto je sice už záležitost spíš profesionální vhodná 
pro focení drobných předmětů (hodinky, bižuterie, technické věci…), třeba pro reklamu… ale také jedna 
z dobrých možností kde je možné pohodlně měnit libovolné pozadí a dosáhnout fotografií bez jediného stínu. Dá se ale použít i na focení hmyzu nebo květin když si pěkně naaranžujeme prostředí a pozadí.

světla
Jednou nedílnou součástí studiovém nebo ateliérovém focení makra je možnost přisvícení studiovými nebo speciálními světly kde při správném nastavení lze dosáhnout opravdu dobrých výsledků, žádné bezvětří… no ale ta pointa focení ve volné přírodě je rázem pryč.
Je ale to záležitost dost nákladná a pokud bychom chtěli využít světel ve volné přírodě museli bychom navíc zainventovat do baterie nebo generátoru. Pokud ale máme někoho kdo nám 
na chvilku zpřístupní ateliér a dovolí využít světel je to další zkušenost .

clona
Je otvor uvnitř objektivu, jehož velikost lze měnit podle potřeby. Reguluje množství světla procházejícího objektivem fotoaparátu které má projít k obrazovému senzoru nebo na foto citlivý materiál. V podstatě funguje na stejném principu jako lidská oční zornička.
V kombinaci s nastavením rychlosti závěrky umožňuje přesně nastavit množství světla pro správnou expozici a zároveň ovlivňuje hloubku ostrosti výsledné fotografie.
Clona se udává v číslech "f", například f/2.8 …. atd.

Čím je číslo "f" menší, tím je menší i clona (větší otvor) a tím více se přenáší světla a expozice je světlejší tak že 
při prioritě clony dosáhneme sice kratšího času ale okolí ostřeného předmětu je víc rozostřené.
Naopak čím je číslo "f" větší tím je i větší clona (menší otvor) čímž dosáhneme hlubší ostrosti, ale proto že přes clonu nám jde na obrazový senzor nebo na foto citlivý materiál méně světla tak se nám čas expozice natáhne, ale fotografie 
je víc ostrá. Pokud ale fotoaparát neudržíme nebo nemáme alespoň na stativu obraz se roztřese, stane se nám, 
že máme fotografii rozmazanou .

Clona také ovlivňuje hloubku ostrosti. Čím vyšší je clona, tím větší je hloubka ostrosti.
Velikost clony se udává pomocí clonového čísla kde F je clonové číslo, f ohnisková vzdálenost objektivu a d průměr otvoru clony.

bokeh
Výrazem bokeh (z japonského "boke" - rozostřen) se ve fotografii označují estetické kvality částí snímků, nacházejících se mimo rovinu ostrosti. Vzhled a tvar rozptylových kroužků (oblastí, do nichž se zobrazí nezaostřený bod) ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné konstrukce objektivu tvar a počet lamel clony a nastavené zaclonění.

pozadí
Je další důležitá a nedílná část dobré fotografie a i tady bychom si měli něco připomenout. Cílem bývá aby se fotografovaný objekt vynikl od pozadí a né aby zanikl nebo splýval s pozadím. Toho docílíme tím, že pozadí bude do jisté míry (a nebo úplně) rozostřené a pokud možno v jiné barvě nebo alespoň v jiném odstínu barvy toho co fotíme tak že je třeba sledovat, co je za zaostřeným objektem alespoň co do barevnosti. Pozadí dokresluje celou fotografii a je stejně důležité, jako hlavní fotografovaný objekt. Jako pomůcka nám může posloužit opravdu nesčetné množství věcí. Počínaje od listí, větviček, květin, kůry stromu …. Ale taky nám muže postačit třeba nějaká fotografie v časopisu kterou rozostříme menší hloubkou ostrosti tak aby nebylo poznat co vlastně na fotografii je a využijeme pouze barev fotografie která nám pozadí má vytvářet. Dokonce lze využít i jako pozadí televizoru kde se nám pozadí pořád mění a fotit pohodlně na stole obývacího pokoje.Já vím zní to divně, ale fantazii co se fotografie týče meze nekladou. :)

zlatý řez
Je pojmem týkající se kompozice. Je prokázáno, že určité proporční vztahy celku působí na člověka lépe, přirozeněji než jiné. Fotografové se snažili přijít na jistou obecnou zákonitost, jak co nejlépe dělit plochu. Vzniklý poměr byl nazván zlatý řez.
Jak ho spolehlivě najít? Fotografii si lze rozdělit pomyslnými úsečkami na třetiny. Zlatý řez leží přibližně v průsečících těchto třetin. 
V průsečících potom získáme „zlatý bod“, který by měl být ideální místem pro přesné umístění dominanty.

 

                                                                                                                       Silvestr Szabó © 2008